Me David

I had a great childhood. But then my dad went bankrupt, and the parents' marriage collapsed. Suddenly there was nothing. It was a tough time. In fact, great times. I learned to overcome obstacles and take care of myself. From a fearful boy, I reprogrammed myself into a life-optimist. I love reading; I like to discover and co-create new technologies. And I believe. In humans, energy, the universe, God. This faith takes me further and mirrors my books.

To live a happy life, we need a balance. Health, financial, partnership, existential. Any extremes cause disbalance. Significant disbalances harm us and our surroundings. With this consciousness, I try to find a balance between intensive work, family, and personal life. I love nature and clean my head there. I imbibe its clean energy; I love the scent of the forest, the meadows, the singing of the birds. I love the silence. In the quiet of nature, I compare the flow of ideas that generated by the vibrant metropolis and megapolis.

My writing

I wrote thousands of texts. Reports, stories, reviews. Still, I did not feel like an author, let alone a writer. Make a living with "ordinary" journalism or writing books has come to limit. You want to pay bills, write an article or a book. I love the quality, and it is difficult to produce one in this mode. Then my daughter was born, and there came impetus for autobiographical texts and a rethinking of the worldview. I write about it. About society, family, life, to make your life better.

I was not born daddy of the year. It gave me a great deal to get rid of the inner fears of the teenage years when it was a mushroom at home. Maybe that's why I've been working like crazy before thinking about marriage and establishing a family. But then I met an angel, my beloved wife. With the angel next to you, one grows the self-confidence. And so Nina came. Our first daughter. My life turned upside down. The transition to parental status has knocked me down. But at the same time, it changed me completely. The family has since become my epicenter.

Our modern lives are full of tech and high tech, traveling, music, culture ... and shopping. We've got everything we want in a wink. We click the mouse, and our dreams come true. Within 24 hours, or better immediately. Unfortunately, in the flood of fun and the sense as well as nonsense, the real essence of life begins to escape. Happiness, harmony, peace, strength. Meaningful life and the family as big as your heart wishes.

My books

I'm a metropolitan man. I like the rush of a city, its rhythm, and heartbeat. I love the enthusiasm and the courage that concentrates in the modern cities. I am an enthusiastic supporter of all innovation and change. Yet I deeply acknowledge the countryside. His peace, strength, purity, and tradition. I believe we need a piece from each to find balance and harmony.

Recenze

Recenze: Důmyslné umění, jak mít všechno u pr**le

Recenze: Důmyslné umění, jak mít všechno u pr**le

Přečíst recenzi

Recenze: Důmyslné umění, jak mít všechno u pr**le

Upřímně, Marka a jeho Důmyslné umění, jak mít všechno u pr**le (The subtle Art of not giving a fuck) bych asi vůbec nečetl, kdybych na něj nenatrefil na hajzlu. U tchýně. Jako fakt. Tuhle knížku dostala od svých kolegů na rozlučkovém večírku v práci. Poslední den dvouměsíční výpovědní lhůty. Skvělá terapie. To slovo sedí. Jakkoliv drze totiž název knihy zní a jakkoliv sprostě, často zbytečně, se Mark Manson vyjadřuje, jde ve skutečnosti o dílo celkem hluboké, s prvky psychologie a také určitým filozofickým nádechem. Tedy stručně, není to v žádném případě zbytečné čtení. A to přesto, že je to vlastně celé pořád dokola. Žijeme naše posrané (slovy Marka) životy v představě, že veškeré utrpení a průšvihy padají na naše hlavy, zatímco ostatní, většinou pracháči ze satelitu za městem, mají na zahradě jednorožce, co sere duhu (slovy mojí sestry). Všechno je to přitom úplně jinak. Za všechny své blbé nálady a průšvihy si můžeme sami a jsme za ně i odpovědní. Není nic, co by nám způsobovalo větší bolest, než naše přesvědčení o vlastní nedoceněnosti, ublíženosti či naopak výjimečnosti. Mark nám nalívá čistého vína, když píše, že my všichni včetně jeho samotného, jsme průměrní jedinci, kteří žijou životy jako stamiliony, možná i miliardy ostatních. A smířit se s tím je vlastně první důležitý krok na cestě k seběuvědomění a smíření se sama se sebou. A také k tomu, mít všechno u prdele. To však v jeho náhledu na svět neznamená vysrat se na práci, rodinu, studium a lehnout si s krabičákem za 25 ká k popelnicím, nýbž svobodně si zvolit na čem vám bude a na čem nebude záležet. Vybrat si své hodnoty. A nepřijímat to, co vám říkají ostatní, nebo na čem záleží široké veřejnosti. Osobně razím podobnou filozofii delší dobu, takže můžu zodpovědně potvrdit, že v tomto režimu se budete cítit svobodnější a šťastnější. Mark pro vás má v knize celou řadu dalších doporučení a inspirativních krátkých příběhů. A také celý kýbl peprných slov. Vezmete-li v úvahu, že k vám skrze knihu promlouvá týpek, kterému se v 19 fakt blbě zabil nejlepší kámoš, který měl sex asi s polovinou planety a krátce pobýval snad v 60 zemích, získáte originální pohled člověka, který díky svým eskapádám a cestování má zvláštní způsob nadhledu. A ten vás může posunout. PS: Mark se oženil, usadil a uklidnil. A v tomto režimu napsal tuhle knihu. VERDIKT: DOPORUČUJI K PŘEČTENÍ.

Kde koupit

Recenze: Koncept kontinua

Recenze: Koncept kontinua

Přečíst recenzi

Recenze: Koncept kontinua

Na úvod: Dobrá knížka. Není to tak, že bych si z ní sedl na zadek, nicméně stejně tak nemůžu říct, že by mě zcela minula, nebo alespoň trochu nezasáhla. Zasáhla. Upřímně, pustil jsem se do ní na základě zmínky v nějaké diskusi a vůbec jsem nezkoumal datum vzniku. Rok 1975? Si děláte legraci ne? Co by knížka z dob Studené války mohla mít společného s moderním a rychlým světem 21. století? Jó, přátelé, divili byste se. Musel jsem přečíst hodně stran, abych pochopil, že nejde o soudobou literaturu. Přesto téměř všechno, co v knize zaznívá, platilo např. v UK roku 1975, ale platí stejně nebo ještě víc dnes. Hlavní myšlenka knížky? Přišli jsme o přirozenost, vymysleli moderní a divný systém výchovy v “izolaci” a přestali používat intuici. Občas milujeme víc své sociální statusy a dokonce domácí mazlíčky než své děti a považujeme kariéru za víc cool než krásnou rodinu. Shrnul bych to tím, že jde o fajn knihu k zamyšlení a myšlenkovému návratu ke kořenům. Určitě bych v ní neviděl doslovný návod, ale zajímavou inspiraci, která vás může posunout v přirozeném růstu. Zároveň pomůže některé rodinné situace řešit s větším nadhledem a přilnout více jeden k druhému. VERDIKT: DOPORUČUJI K PŘEČTENÍ. 

Your responses

Send your response

Your rating